Cestopis Malajsie 08 – 22.7. 2017 – Singapur

A dovolená se přehoupla do své druhé poloviny, neuvěřitelné, jak ten čas letí. Dneska nám spánek docela chutnal, vydželi jsme s malými přestávkami skoro do 9:00 v posteli. Po týdnu se člověk (jeho tělo) s posunem už srovná. V recepci na nás čekalo vyprané prádlo, Eliška byla na vrcholu blaha, poznal jsem na ní, že by ho ráda ještě přežehlila. Nebyl čas, vlastně nebyla ani žehlička. Vyrazili jsme metrem do stanice Ang Mo Kio a odtud dále autobusem 138 přímo k Zoologické zahradě, cesta z centra zabrala tak hodinku.

Jelikož bylo 11:00, už jsme měli hlad, po cestě jsme ani nesnídali, vše skvěle navazovalo. Rozhodli jsme se dát šanci smaženému kuřeti z Kentucky. KFC bylo ještě před hlavním vstupem, ale oba jsme po zasednutí ke stolu měli pocit, že už určitě musíme být v zoo, podle toho, co se zde dělo. U vstupu máte na výběr ze 4 tématických parků: 1) hlavní ZOO, 2) River safari 3) Night safari a 4) Bird park. Zvolili jsme “pouze” hlavní ZOO v ceně 33 singapurských stříbrňáků za osobu. Za vstupem jsme ještě ponechali naše krosny, za poplatek, byli jsme totiž rádi, že uneseme sami sebe.

Singapur ZOO se rozprostírá na jakémsi zeleném poloostrově na severu města. S tou zelení si nejen tady v zoo dávají opravdu záležet. V prvním výběhu nás upoutal bílý tygr, který byl celkem aktivní, dobrých 10 minut po jezírku naháněl ryby. Následoval tapír, hroši, zebry, nosorožci, želvy, lední medvěd, sloni, lev, už jste asi byli v zoologické, že? Vedle zvířat jsme obdivovali i celou koncepci zoo a velké a krásné výběhy. Na dlouhou chvíli jsme se zastavili u orangutanů, kteří se vedle svých základních prolézaček mohli celkem volně pohybovat ve stromech nad našimi hlavami, stejně tak u šimpanzů. Primátům je zde obecně věnován velký prostor (myšleno obrazně i doslovně).

Na zahradě se nám líbilo i to, že cesta skrz vede jakousi osmičkou, nelze se ztratit a ani nemusíte složitě vymýšlet kudy jít. Kolem třetí jsme měli hotovo, obešli jsme asi stovku lidí čekajících na taxi k autobusové zastávce a asi za 5 minut odjížděli autobusem 967 do Def Mandai Rd a odtud pak 160 jedoucí přes státní hranici až do města Johor Bharu, odkud zítra pokračujeme letecky přes KL do Kota Bharu na pláže. Přes vodu vede most, hned za ním probíhá pasová kontrola Singapurské strany. Fascinoval nás zástup motorek (převážně Malajci vracející se z práce), musely jich být na jednom km a v jednom pruhu tisíce. Sejmuli nám otisky prstů a pokračovali jsme opět autobusem na malajskou pasovou kontrolu, více lidí mělo evidentně podobný nápad. Ve frontě jsme stáli přes hodinu.

Přivítalo nás město Johor Bharu, vyměnili jsme zbylé dolary za místní měnu a šli hledat taxi do hotelu. Chvilku nám dalo zabrat vybrat jedno ze sta. Během 20 minut jsme byli na místě, bylo něco před 18:00, ubytovali jsme se, smočili se v bazénu na střeše hotelu a šli v rámci naší ulice ulovit něco k snědku. Docela jsme uvítali návrat k malajským cenám. Okusili jsme poprvé místní satai, neboli jakési špízy grilované nad ohněm. Měli hodně druhů, je trochu divné jíst něco, co nevíte, co je a obsluha neumí ani slovo anglicky. Poznal jsem jen napíchnutého krabíka. Ale zase na druhou stranu opět dobrodružství. Dorazili jsme se jakýmsi plněným knedličkem a rýží.

Ze zvědavosti jsme ještě navštívili zdejší Tesco a koupili ovoce na večer. Zítra přelet, ozveme se v pravidlený čas. Dobrou.

Hotel: Pariss Hotel

Tipy pro cestovatele: Máte-li rádi zvířata, zoo lze v Singapuru jednoznačně doporučit. Budete-li se přesouvat do Malajsie ze Singapuru “po zemi”, počítejte s určitou časovou rezervou na hranicích.

“Já už jsem tak unavená, že zas jedu na autopilota!”

– Eliška