Cestopis Malajsie 02 – 16.6. 2017 – Kuala Lumpur

Snažili jsme se na chvilku usnout v odletové hale před nástupem do letadla v 1:00 ráno. Elišce se docela dařilo, zabrala pro sebe 3 sedačky, to pro znalého cestovatele znamená příslib kvalitního letištního odpočinku v poloze vleže. Já ukořistil sedačky dvě – naproti, spokojil jsem se s dílem Chalupářů, mým oblíbeným – cestou do Prahy.

Přes úvodní rozpaky jsme se do letadla dostali velmi plynule. Čekala na nás poslední řada sedadel v obrovském Boeingu 777. Tahle místa mají výhodu, můžete si položit sedačku, jak chcete a nikdo vám do ní nebude kopat. Ještě lepší jsou tzv. emergency seats u únikových východů, tam je ještě více místa na nohy, ale ta už byla obsazená předem. Po celou dobu máte k dispozici multimediální dotykovou obrazovku s nepřeberným množstvím filmů, seriálů, muziky, her a komplexních informací ohledně aktuáního letu včetně online kamer umístěných vně letadla. Dostali jsme buď velmi pozdní večeři a nebo velmi ranní snídani, já jí zapil tureckým pivem Efes a šli jsme bojovat o sladké sny. Docela to uteklo.

V 16:45 místního času (10:45 v ČR) jsme dosedli na ranvej letiště v Kuala Lumpur. Jelikož jsme se v noci úplně do růžova nevyspali a navíc je potřeba vstřebat časový posun, naplánovali jsme rychlý přesun do centra s večeří ideálně někde v čínské čtvrti, odkud už je to pak kousek do našeho prvního hotelu. U stánku jsme koupili místní sim kartu s extra porcí Gigabajtů a sedli jsme na KLIA Express jedoucí do centra, nějakých 60 km za 25 minut, lepší než se trmácet autobusem nebo taxi. Trošku vyšší cena se dá překousnout.

Až když jsme vysedli ve stanici KL Sentral, pochopili jsme, že jsme v Malajsii, první neklimatizovaný prostor. Potřebovali jsme se obratem zorientovat v místní dopravě, respektive vybrat nejrychlejší cestu do hoteu přes china town. No, upřímně, ještě bude asi pár dní trvat než systém vlaků, metra, nadzemky, podzemky a jednokolejky pochopíme. Cestou nejmenšího odporu jsme zvolili jednokolejný vůz se zastávkou na večeři. Takhle nějak si představuji velkoměsto jihovýchodní asie, všude auta, motorky, všichni troubí, vy nic nechápete a jen se snažíte příliš nenasát tu různorodou a velmi pronikavou směs pachu (spálený benzín mixnutý fantastickou vůní koření). Eliška dostala volnost ve výběru restaurace a hned jsem to odnesl vegetariánským zážitkem. Dali jsme si středně pálivou směs rýže a zeleniny a indické placky s dobrou omáčkou a tofu, to vše zalité čerstvou limetovou limonádou.

Pokračovali jsme jednokolejkou do stanice Titiwangsa, poblíž našeho hotelu. Ráno odtud pokračujeme do vnitrozemí – deštného pralesa a národního parku Taman Negara. Útulný pokojíček milého hotelu slibuje 100% jistotu, že nás nebude rušit žádný hmyz. Ušetříme pyžamo s dlouhým rukávem i 3D super XXL terminátor proti komárům, pokoj totiž nemá okno. Dobrou.

Tipy pro cestovatele:

Berte v letadle emergency seats a nebo poslední řady (jestli tedy nechvátáte na přípoj a letadlo nemá jen přední dveře). Z mezinárodního letiště v Kuala Lumpur (KLIA) se dostanete do centra nejrychleji KLIA Expressem. Systém hromadné dopravy se může v KL zdát poněkud složitý, ale vede prakticky do všech koutů města a nestojí mnoho.