Jako už pokaždé, je potřeba se s lehkým odstupem času ohlédnout zpět a celé naše putování zhodnotit. Filipíny jsme svým způsobem viděli “z rychlíku”, ale třeba někomu naše postřehy a nasbírané zkušenosti pomůžou. Děkuji Filipínám a hlavně své ženě za tohle skvělé dobrodružství!
Během dvou týdnů jsme urazili 90 km pěšky, 734 km autem nebo autobusem, 260 km lodí a 22300 km letecky. Ani jediného kilometru opět nelitujeme, možná jen těch 250 km po Palawanu bez zadních tlumičů minivanu si budeme pamatovat více než ostatní.
Kdy jet: Počasí na Filipínách řídí monzuny: jihozápadní monzun přináší nemalé srážky a trvá od května do října. Severovýchodní monzun pak trvá od listopadu do května a nese s sebou suché počasí. Vzhledem k tomu, že se Filipíny rozkládají na velké rozloze, vznikají další klimatické zóny. Jednoduché rozdělení dle monzunů se může na některých místech samozřejmě lokálně lišit. Ideálním obdobím zdá se začátek října až začátek května, kdy na ostrovech panuje suché a teplé období. Přijatelnější teploty pro nás jsou v lednu a únoru, komu nevadí turistická špička, vyráží začátkem roku. My jsme zde byli v druhé polovině února. S turisty to celkem šlo, je potřeba turistická místa střídat s méně známými oblastmi. 🙂
Co jsme navštívili a svým způsobem můžeme doporučit: Kawasan falls – canyoneering (Cebu), Oslob – whalesharks (Cebu), Chocolate hills (Bohol), Nacpan beach – El Nido (Palawan), Sibaltan (Palawan)
Co by ještě šlo navštívit: Filipíny mají přes 7000 ostrovů a každý zajisté nabízí něco pěkného. Ještě by asi bylo pěkné nějaké potápění u ostrovů jako je Apo island nebo Siquijor. Zajímavý by měl být i ostrov Coron severně od Palawanu. Ale existuje spousta dalších možností jako jsou města, rýžové terasy, džungle…
Orientační ceny:
Orientační kurz: 100 PHP = 39 Kč
litr benzínu: 50 PHP (19,50 Kč)
oběd, večeře: 100 PHP – 300 PHP (39 Kč – 117 Kč)
čaj, káva: 60 PHP (23 Kč)
pivo: standard 50 PHP, červený kůň 7 % alc. 70 PHP
ubytování: 500 – 700 PHP ($) 600 – 2000 PHP ($$) 2100+ PHP ($$$)
*Ceny jsou odvislé od toho, kde se nacházíte a jakou kvalitu v danou chvíli upřednostníte.
Jídlo: Jíst se dá v pouličních jídelnách (Eatery), kde mají jídlo vystavěné ve vitrínách. Ceny se zde pohybují i pod 100 PHP. Komu nevadí skromnější podmínky a s velkou čistotou si hlavu nedělá, lze doporučit. V restauracích se dá najíst za trojnásobek. K jídlu vždy dostanete vidličku a lžíci. 🙂 Doporučit musíme čerstvé ryby, které v porovnání s nízkou cenou (trhy) musíte vyzkoušet. Velká voda stojí 40 PHP, sladké pití 40-50 PHP, krabička cigaret 60 PHP.
Služby: Vše se zde asi každým rokem trochu zdražuje. Turistická místa se turismem “kazí”. Nicméně klasické služby typu masáž, stříhání atp. se vyplatí zkusit a jsou velmi levné.
Peníze: jednoznačně vede hotovost, ve větších městech (a samozřejmě na letištích) se již objevují bankomaty a banky. Jídlo i ubytování v menších městech a na vesnicích je potřeba platit hotově.
Doprava: Letecká doprava je zde celkem zavedená, létá zde hned několik leteckých společností (AirAsia, Cebu Pacific, Philippines Airlines…), většinou však musíte letět přes Manilu. Letět se dá přímo i do El Nida na Palawanu s menší společností. Letenky jsou však dosti drahé a kapacita velmi omezená, ale při výstupu dávají prý na zem červený koberec. 🙂 Komu se chce ušetřit dlouhá cesta autobusem nebo minivanem z Puerto Princessa a neřeší moc budget, dá se i takhle. Mezi většími městy jezdí autobusy, někdy i klimatizované. Na menší vzdálenosti pak můžete využít tzv. Jeepney, což jsou původně americká vozidla z dob 2. světové války. Kolik toho uvezou je až neuvěřitelné. Často to vypadá, že jede celá vesnice i s veškerým osobním vlastnictvím. Co byly na SríLance tuk-tuky, jsou zde tricykly – tedy motorky s nástavbou sajdkáry. Zmíněné minivany jsou samozřejmě dražší variantou delších cest. Super na cestování po ostrovech jsou scootery, pronajímají se za cca 500 PHP / den. Mezinárodní řidičák nikdo vidět nechce a mnohdy ani nemají registrační značku, ale jen nálepku “Připraveno k registraci”.
SIM karta: vyplatí se koupit po příletu, pokrytí rychlým mobilním internetem je na slušné úrovni (Palawan ale dost pokulhával). Předplacenou kartu nabízí spousta operátorů. Orientačně 4 GiB dat za 150 Kč / měsíc.
Jazyk: anglicky se domluvíte ve většině případů, někdy lépe, někdy dost špatně. Záleží také na Vaší úrovni. 🙂
Lidé: velmi přátelští. V jihovýchodní Asii už jsme si nějak zvykli neočekávat nic jiného. Převážně jsou asi spokojení s tím, co mají, i když toho moc není. Nic jiného totiž neznají. Ale pro nějakou efektivní práci se opravdu nenarodili. Věc, kterou může člověk udělat za hodinu, zde provádí 5 osob polovinu dne. Někde jsem slyšel, že slovo pro práci ve filipínštině je shodné se španělským výrazem, protože se začalo využívat až poté, co sem Španělé dopluli. 🙂
Ubytování: někdy je pro klid duše dobré objednat ubytování předem třeba na booking.com. Ale znovu musím potvrdit, že je nejlepší se na místo nejdříve podívat a až poté se rozhodnout. Často člověk ušetří jak peníze, tak případné zklamání. Skoro nikde pak neteče teplá voda. S elektrikou je to často také celkem složité, na některých ostrovech funguje jen část dne.
Den za dnem přehledně: Cestopis Filipíny 2018
A na závěr pár obrázků:
